Z Buzuluku do Prahy. Velvyslanectví RF připomnělo výročí formovaní 1. československého praporu

Před 80 lety, dne 5. ledna 1942, se na území Sovětského svazu ve městě Buzuluk na jižním Uralu začala formovat první československá vojenská jednotka, která se proslavila v bitvách u Sokolova či Kyjeva. Ruské velvyslanectví na Slovensku připomnělo tuto událost na své facebookové stránce. Zareagoval i slovenský velvyslanec v Rusku Ľubomír Rehák.

První československý samostatný polní prapor se stal jednou z nejúspěšnějších a nejefektivnějších zahraničních formací, které bojovaly po boku Rudé armády na frontách Velké vlastenecké a druhé světové války, uvádí se v příspěvku ruského velvyslanectví.

Lze připomenout, že jeho vznik iniciovala dohoda mezi Sovětským svazem a česko-slovenskou prozatímní exilovou vládou o společném postupu proti hitlerovskému Německu z 18. července 1941 a rozhodnutí bylo dále stvrzeno podpisem vzájemné vojenské úmluvy v září téhož roku.

Státní výbor obrany SSSR přijal 3. ledna 1942 usnesení O československé brigádě na území SSSR, podle něhož mohli občané české a slovenské národnosti dobrovolně vstupovat do brigády. O dva dny později se ve městě Buzuluk v Orenburské oblasti začal formovat 1. samostatný československý prapor.

„Jeho mnohonárodnostní základ tvořili Slováci, Rusíni, Češi, Židé, maďarští antifašisté. Velitelem nového útvaru byl podplukovník československé armády Ludvik Svoboda, pozdější armádní generál, ministr obrany a v letech 1968 - 1975 prezident Československa,“ informuje velvyslanectví.

Bojový křest absolvoval prapor v březnu 1943 na Ukrajině u Charkova, kde česko-slovenští vojáci spolu s příslušníky Rudé armády bránili levý břeh řeky Mža. V bitvě u Sokolova zahynul velitel 1. roty nadporučík Otakar Jaroš.

„Navzdory dvojnásobnému zranění nepřestával bojovat a před smrtí se mu podařilo zničit německý tank,“ poznamenala ruská ambasáda.

Dne 17. dubna 1943 výnosem Prezídia Nejvyššího sovětu SSSR mu byl za „vzorné plnění velitelských úkolů na bojovém poli proti německým útočníkům a současně projevenou odvahu a hrdinství“ posmrtně udělen titul Hrdina Sovětského svazu. Otakar Jaroš se tak stal prvním cizincem, který získal toto nejvyšší ocenění.

V listopadu 1943 se 1. československá samostatná brigáda zúčastnila spolu s rudoarmějci 38. armády na osvobozování Kyjeva.

„Svoboda vyzval své vojáky, aby bojovali o hlavní město Ukrajiny stejně hrdinsky, jako kdyby bojovali o Prahu a Bratislavu. Tento úkol byl splněn,“ uvádí se na Facebooku velvyslanectví.

Později českoslovenští vojáci sehráli důležitou roli v Karpatsko-dukelské ofenzivní operaci, pod sovětským velením pomáhali účastníkům Slovenského národního povstání a 10.-11. května 1945 vstoupil První československý armádní sbor na sovětských tancích do osvobozené Prahy.

Ruští diplomati ve svém příspěvku upozornili na to, že v Rusku vzdávají úctu a vděk památce slovenských a českých vojáků a důstojníků, kteří položili své životy za osvobození SSSR a Evropy od nacismu.

„Společné hrdinské stránky a společný boj proti fašismu tvoří základ přátelských vztahů mezi národy Ruska a Slovenska. Spojuje nás i touha zachovat pravdu o druhé světové válce, zabránit pokusům o překrucování její historie, připomínat si a mít v úctě slova Jana Husa napsaná na bojovým praporu Prvního československého sboru Pravda vítězí!“ dodali.

Na příspěvek ruských kolegů upozornil i slovenský velvyslanec v Moskvě Ľubomír Rehák a uvedl, že má v plánech návštěvu Buzuluku později v tomto roce.

Sputnik